Rok 2020 kvapem pádí. Tentokrát za sebou nechal měsíc číslo dvě, tedy únor. Pokud se ptáte, čím jsme se v uplynulých devětadvaceti dnech bavili, už nemusíte. My vám to totiž velice rádi povíme.
Skoro by se chtělo napsat, že únor byl měsícem terapií. Proč? Stačí letmý pohled do harmonogramu a okamžitě vás to musí takříkajíc trknout. Jednak jsme absolvovali činnosti nám již notoricky známé jako jsou canisterapie (ta se nikdy neomrzí), logopedie (vždy je na čem pracovat, viďte) a muzikoterapie (kdo by neměl rád hudbu). Nově jsme do našeho terapeutického repertoáru zařadili tzv. terapii „chování panenek – miminek“. Název je více než výmluvný. Navštívila nás paní Pokorná a přinesla s sebou několik panenek, které byly k nerozeznání od skutečných miminek. Však sami posuďte podle fotografií. Jako živá, co? A to nebylo všechno. Na své si přišly i maminky, na které si udělala chvilku teta Niki a udělala jim takovou menší exkurzi do voňavého světa aromaterapie.
Terapie jsou sice fajn, ale je potřeba zařadit i čistokrevnou zábavu, abychom měli vyvážený mix aktivit. Tu v únoru obstaralo několik návštěv biografu a divadla. Viděli jsme např. film „Poslední aristokratka“, „Případ mrtvého nebožtíka“ či divadelní představení „O princezně, Luciášovi a makových buchtách“. Mimo to jsme uspořádali i masopustní karneval, který k únoru neodmyslitelně patří. Všichni jsme si toho dne do Mateřídoušky přinesli roztodivné masky a zapojili se do karnevalového reje. Bylo to super! No a nejde se zmiňovat o únorové zábavě a ignorovat další novinku – bubenické lekce s profesionálním bubeníkem panem Standou. Chytlo nás to natolik, že se dokonce chystáme i na vystoupení na charitativním koncertě v Kraslicích, který se uskuteční 13. 3. v klubu Šnek. Všichni jste srdečně zváni, to jasná věc.
