SETKÁNÍ SE ZPĚVÁKY

Šla jsem se ke Kassu podívat na zpěváky ze super – star. Byl tam Petr Poláček, Tomáš Savka a také Michal David. Přišla tam i moje sestra Maruška se Zdenečkem. Maruška mi půjčila foťák a já jsem si vyfotila Petra Poláčka. Tomášovi Savkovi jsem popřála úspěch v muzikálu Golém. Byla tam i Klárka a paní Raunerová, ta nás vyfotila. ■

Jely jsme na výlet autobusem, zamávaly jsem všem rodičům a vyjely. Dojely jsem do Mariánek a šly jsem do cukrárny. Já (Ester) jsem měla zmrzlinový pohár s ořechy a horkou čokoládu k tomu. Líbilo se mi, že jsem si tam mohla vybírat podle obrázku v jídelním lístku. Já (Pája) jsem měla jahodový pohár s deštníkem a horkou čokoládu. Moc nám to oběma chutnalo. Pak jsem se šli projít. Pája vezla kočárek. A Esterka chodila pěšky. Mohly jsme se tak procházet i po obchodech a něco si koupit. Já (Pája) jsem si koupila sponku motýlka, náramek a prstýnek. A Esterka si koupila 2 sponky s motýlkem. Poté jsem dorazily k fontáně, která začala hrát. Byla to pěkná skladba. Nasedly jsme do autobusu a vyrazily na Kladskou, kde jsme chodily po lávkách. Mě (Esterce) se tam moc líbil velký rybník. Paní průvodkyně, která s námi jela, vyndala v půlce trasy ze skříňky knihu a tam jsem se všichni podepsali a Esterka tam nakreslila sluníčko. Na cestě jsme ještě našly velkého choroše, kterého paní Raunerová vyfotila. Pak už pro nás přijel autobus a odvezl nás do stacionáře. Oběma se nám výlet moc líbil, ale nejvíce se nám líbilo v cukrárně. ■

1. června jsme šli na zahradu DDM Bludiště. Byly připravené různé soutěže. Viděli jsme také představení „O perníkové chaloupce“ a taneční vystoupení děvčat z tanečních kroužků. Všem se to moc povedlo. Přijeli také Zinderovi a Hanička s maminkou a svým bratrem Tomášem. Soutěží bylo hodně – skládání puzzlů, hry s míčem, běh, přetahování lanem, skok. Za všechny splněné úkoly byly body. Ve stacionáři nás čekalo sladké pohoštění, ale jen za splněné úkoly.V DDM jsme také dostali pohoštění – sladký koblížek a pití.■

Ráno jsme jeli autobusem z Chodova. Jela jsem já, Lenka, Simonka a tety. Dojeli jsme ke Štěpánkovi, který na nás na zahradě už čekal, vítal nás on i jejich pes Argo. Přijela také Petruška a Liborek, které tam maminky dovezly autem. Počasí bylo hezké a tak jsme se s Lenkou houpali na houpačce a poslouchali písničky. Štěpánek nás pozval i k sobě do pokojíku. A když strejda Pavel připravil oheň pekli jsme buřty. Ten svůj jsem si opekla sama. Hezké dopoledne skončilo a my jsme museli zpět do stacionáře. Už se těším na další opékání. ■

Ve středu 27. září ráno přišel do stacionáře pan starosta Ing.Josef Hora. Pozvali jsme pana starostu k nám do klubu.Právě jsme měli ranní komunitu, kde jsme si říkali o svých zážitcích. Pan starosta nám přinesl sladkosti, propagační materiál a dal nám propisovací tužky.Potom nám vyprávěl, co se v Chodově nového chystá. Měl jsem připravené dotazy na pana starostu, protože mě moc zajímá, co se v našem městě děje a na pana starostu se vždy moc těším.Také se těším až bude hotový kostel a budova pod kostelem, kde bude nové infocentrum a galerie. ■

28. června, před koncem školního roku jsme se vydali vlakem do Chebu na
„Krajinnou výstavu“. Na cestu vlakem jsme se těšili. V Chebu nás čekalo deštivé počasí, tak nám teta Věra šla nakoupit pláštěnky, protože chodit se musí i v dešti.Zatím nám počasí vždy vyšlo, ale tentokráte lilo a lilo. Výstava byla pod hradem. Prohlédli jsme si skleníky a navštívili jsme srub ruské kultury, kde jsme dostali teplé pirohy.Potom jsme jezdili po historické části Chebu autovláčkem. Také jsme si prohlédli výstavu fotografií a nakonec jsme si šli zamlsat. Výlet byl zajímavý, ale příště si prosíme bez toho deště. ■

Domluvili jsme se, že zase jednou budeme spát ve stacionáři. Ve tři hodiny jsme se sešli v klubu s tetou Věrou a tetou Maruškou a sedli jsme si do komunity.Dávali jsme návrhy, kam bychom mohli jít a co budeme dělat. Zvítězila poznávací vycházka po Chodově, kde jsme si ukazovali, co je zase nového. Potom jsme se zašli posilnit do cukrárny. Každý si objednal dle svého přání, někdo kávu, colu, džus a poháry nebo zákusek.Po cukrárně jsme se rozdělili. Děvčata s tetou Věrou šla nakupovat pečivo, uzeniny a sýry. Kluci s tetou Maruškou dostali za úkol nákup zeleniny. Potom jsme se šli podívat na hřiště, kde kluci hráli fotbal.Pak jsme šli do stacionáře a v kroužku jsme si říkali co si přejeme, jaké máme kamarády a největší přání jsme si napsali tajně na papír a teta Věra nám je zapálila. Doufáme, že se přání splní. Já a Kačka jsme se odebraly do kuchyně a připravily jsme samostatně večeři. Teta Maruška s Kačkou a Martinkou spaly v hudebně a ostatní s tetou Věrou na ložnici.Pěkně jsme se vyspali. ■

Chvíli prší,chvíli svití sluníčko.To je něco na houby. Šli jsme jenom na procházku po lesní cestě a našli jsme 30 hřibů.Nikdo je nechtěl čistit,tak musel táta,protože jich našel nejmíň. Máma suší a suší. Při hledání jsme zjistili,že máme za zahradou zmiji,že tam bydlí.Každý den,když svítí sluníčko se tam vyhřívá.Máma se bojí a táta slíbil,že jí někam odnese.Já se jí taky bojím,ale pavouků a žab ne. V sobotu je v Kraslicích jarmark,tak když bude hezky,tak tam půjdeme a něco si koupím.Nějakou parádu nebo cédéčko. Kluci si asi koupí něco k jídlu. ■

Naše maminky se dohodly, že pojedeme do Prahy vyzkoušet ve firmě MEDICCO vozíky. Pro Aličku cesta autobusem byla premiéra. Do autobusu se vešly dva vozíky.V prodejně se nám věnovala příjemná paní na vozíku. Pak jsme metrem jely na Václavák. V metru jsme si vyzkoušely pojízdnou plošinu. Jelo to fakt pomalu. Počasí nám přálo, nálada byla super. Zpáteční cestu nám trochu zkazil nepříjemný řidič. Už si plánujeme další cestu do Prahy. Máme šikovné maminky. ■

Jeli jsme s maminkou a Láďou na Stříbrnou k Zinderům. Měli jsme tam pěší výlet po okolí, navštívili jsme kravičku Emu a její telátko Emánka. Zinderů pes Čip nás všude provázel. Vycházka byla moc pěkná. Potom jsme hodovali, měli jsme spoustu dobrot.Láďa a maminka hráli na kytary a všichni jsme zpívali. Večer se pekly buřty. Bylo to krásné.■

Zase je tu konec roku a nás čekalo vysvědčení, které se rozdávalo v Harmonii. Víťa stále vyzvídal, co asi dostane. Říkal dokola báseň o „Pětce, bábě nahrbené“. Nakonec vše dobře dopadlo a vysvědčení bylo výborné. V restauraci Harmonie jsme snědli horu dobrot a už nás čekali prázdniny. Také tety dostaly ocenění a poděkování. Krásné prázdniny. ■

V sobotu 16. září jsme jeli do Karlových Varů na Mlýnskou kolonádu, kde jsme v rámci festivalu Souznění vystupovali s naším pásmem písní.Počasí nám ten den opravdu přálo a bylo krásné babí léto. Jako každý rok, tak i letos jsme celý program zahajovali. Pan zvukař nám dával mikrofony a nám začala tréma.Teta Liba a Miluška nás doprovázely na nástroje. Teta Věra nás představila a pomáhala nám, také držela palce. Nakonec se nám vše povedlo. První píseň „Na tý louce zelený“ pěkně zvládla Pája s Lenkou. Bylo to moc pěkné a příští rok jsme zase pozváni. ■

Rok utekl jako voda a na Stříbrné se konal 9. září další, v pořadí již pátý ročník benefičního koncertu „Srdce slabším“. Vznikla krásná, prospěšná a v našem regionu ojedinělá tradice - setkávání zdravotně postižených s tzv.zdravou veřejností. Pořadateli byli kromě jiných také Obecní úřad Stříbrná a Okresní organizace SPMP Sokolov. Snažili jsme se o vytvoření příjemné domácí atmosféry. Děti vyrobily ozdobičky na stoly, maminky napekly zákusky, zdarma byl podáván výborný buřtguláš. K prodeji se nabízely jak vlastnoruční výrobky lidí s postižením, tak i různé upomínkové předměty. Všichni se náramně bavili, tančili a zpívali. Velké poděkování patří všem sponzorům, kteří věnovali sdružení pro pomoc mentálně postiženým finanční dary-Obecní úřad Stříbrná přispěl částkou 5 000 Kč, na dobrovolném vstupném a prodeji výrobků se vybralo 6330,- Kč. Zvláštní poděkování patří paní Daniele Fazíkové za samostatnou dobročinnou sbírku ve firmě CarTrim. Jejím prostřednictvím zaměstnanci darovali našemu sdružení částku 4000,- Kč. Mottem sbírky bylo: „Aby měl náš život smysl, neměli bychom zapomínat na to opravdové, co dělá člověka člověkem.“ Náš dík patří také Řeznictví Šmak, manželům Pňáčkovým, paní Nečasové z Penzionu Stříbrná, manželům Lukešovým za štědré členské příspěvky. Děkujeme manželům Homolkovým a skupině Černý nebožtík za hezké písničky a výbornou zábavu. Poděkování patří všem, kteří otevřeli svá srdce. Těšíme se na další ročník. ■