Moje první návštěva bazénu ve Weiden
autor : Matýsek Primas s maminkou

 

Jeli jsme se stacionářem do bazénu v Německu a Matýsek nemohl dospat. Moc se těšil. Matýsek si užíval vířivky, sauny, relaxační místnosti. Moc se mu líbilo na tobogánu. S tetou Věrou plaval i ve víru a moc jsme se u toho nasmáli. Z vody šel Matěj pouze na malou svačinku a honem zase plavat. Celý den jsme si moc užívali a také jsme koupili nějakou tu dobrotu. Děkujeme tetě Věře za bezvadný výlet.

Problém s talířkem
autor : Péťa Pánek s tetou

 

Jsem už velký kluk a jím sám. V cukrárně si umím vybrat dobrý ovocný dortík a džus. Líbí se mi pěkné prostředí cukrárny a tak se těším, jak si to tu užiju. Mám objednáno a všechny dobroty už jsou na malém barevném talířku. Ale ouha, ten můj talířek je nějaký ne moc pěkný, je oprýskaný a vůbec se mi nelíbí. Paní servírce to umím pěkně povědět a hned je tu rychlá náprava. Mám jiný, krásný talířek, jako nový. Chutná mi, jsem moc spokojený a paní servírka se usmívá.

Beseda s ilustrátorem
autor : Viktor Mikoláš, sam. práce

 

V říjnu jsme šli na besedu s ilustrátorem Adolfem Dudkem. Vyprávěl nám o tom, jak se dá na blok různě malovat. Byla to tenká malá tužka a dlouhá tužka a pak středně velká tužka a maxi tužka, která byla vyrobena z kůry stromu.Také nám ukazoval štětce a sprej na malování. Mě se líbilo, jak pan ilustrátor kreslil medvídka, starého pána a kachničku. Také nám ukazoval různé portréty a zvuky, jako sanitka, policajti, záchranka a třeba vrtulník. Dostávali jsme různé hádanky, já jsem uhodl, že to byl zámek. Pan Dudek nám namaloval ptáka dudka a podepsal se nám. Moc jsme se smáli a bylo to pěkné.

O kronice města Chodova
autor : klub – Soňa Paduchová, Jirka Henzl, Tomáš Gareis s tetou

V listopadu jsme šli na prohlídku našeho městského úřadu. Na vrátnici si nás vyzvedla paní Sarkányová, vedoucí odboru školství a kultury. Provedla nás celým úřadem a vysvětlila nám, co se na kterém odboru dělá a kde se co vyřizuje. Učíme se o tom v klubu, a tak jsme uměli odpovědět na některé otázky. Už víme, kde se vede evidence obyvatel, kde se zapisují narozená miminka, kde se vyřizuje stavební povolení. Potom jsme šli do zasedací místnosti, kde na nás čekala veliká zajímavost. Viděli jsme kroniku našeho města a také nám o ní paní Sarkányová řekla mnoho zajímavého. Je to hodně veliká kniha, vázaná v kůži. Také jsme našli povídání o stacionáři, které posílá každý rok teta Věra. Kronika je opravdu těžká kniha. Společně jsme se vyfotili.

Zimní nájemníci
autor : Lenka Zinderová

U nás na chaloupce napadlo hodně sněhu. Běhají tu zvířátka, která mají velký hlad. Sýkorky krmíme slunečnicovými semínky. Přiletěl i párek strakapoudů. Okolo stromků běhá zajíc, nejvíc mu chutná mámy jalovec. Večer chodí po silnici srnky. Občas zaběhnou k našemu seníku. Ve dřevě bydlí hranostaj. To je malé zvířátko, celé bílé, jenom konec ocásku má černý.I v chaloupce máme návštěvníky, běhají po půdě, strašně dupou a nedají se chytit. Já s mámou je nenávidíme, jsou to myši. Táta ale říká, jsou to krásná malá zvířátka s pěkným šedým kožíškem a mají oči jako korálky. Když naše myši šramotily pod podlahou již pátý den a my nemohli spát, maminka rozhodla, že se s tím musí něco dělat. Nakoupili jsme pastičky a odháněč hlodavců. Na půdě jsme nastražili pastičky s oříšky a zapnuli odháněč. Za tři dny jsme už měli pískání odháněče dost. Jeho nepříjemný zvuk nás málem vyhnal z chaloupky, ale myši ne. A dost! Povídal táta. Z dílny přinesl nářadí, začal rolovat lino a rozebral kus podlahy. Konečně se to podařilo, chytili jsme první myšku a potom ještě dvě. Konečně je klid. Když ke zvířátkům, která pobíhají v chaloupce a kolem ní přičteme naše kočky, psa a králíky, máme kolem sebe tolik zvířátek, že nemusíme ani jezdit do zoologické zahrady.  

Vystoupení
autor : Viktor Mikoláš s pomocí

V listopadu byla v Kassu akce ke komunitnímu plánování v našem městě. Bylo tam více organizací, třeba z penzionu pro důchodce, z klubu pro lidi co berou drogy nebo mají nějaké jiné potíže.My jsme měli za stacionář také zpívat na podiu. Celkem nás vystupovalo 8 a teta Liba, Věra a Andrea. Měli jsme trému, ale všechny písně jsme zazpívali pěkně a bez chyby. Zpívali jsme do mikrofonu. Také jsme tam měli dva stoly plné našich výrobků a fotografií. Do mikrofonu povídala o sociálních službách paní Pazderová a paní Marková, také pan starosta za krajského úřadu paní Volavková.Teta to všechno natočila na kameru.

Návštěva ze SRN
autor : klub s tetou

22.11. jsme měli ve stacionáři návštěvu z Německa. Přijeli k nám kamarádi ze školy u Weiden, kam také jezdíme. Všichni společně jsme se sešli v tělocvičně, kde jsme se pozdravili a předali si dárky. Potom jsme měli připravené veliké pohoštění jako oběd.Naše maminky napekly sladkosti. Nejvíce hostům chutnalo naše vánoční cukroví. Rozdělili jsme se do skupinek. Jedna skupina zpívala, naučili jsme naše německé hosty píseň a tanec „Měla babka“. Druhá skupina vyráběla vánoční kouli a přáníčko. Třetí skupina vyráběla z koření ozdobu na vánoční stromeček.Výrobky si hosté odnesli domů. Všichni byli moc hodní a milí, práce šla dobře od ruky.Bylo to pěkné a příště jedeme zase my do Německa.

U pana starosty
autor : Pája Lengyelová s tetou

 

V prosinci jsem navštívila s tetama a s ostatními kamarády pana starostu v Chodově. Moc jsem se na návštěvu těšila. U pana starosty bylo pro nás připravené malé pohoštění. Pan starosta si s námi povídal, vyprávěl nám, co se nového bude v Chodově stavět, zkrátka, co se nového bude ve městě dít. Moc se mi tam líbilo. Společně jsme se také u něho vyfotili. My jsme mu poděkovali za milé přivítání, pan starosta se s námi rozloučil a já se zase moc těším, až si někdy uděláme výlet a znovu navštívíme pana starostu.  

Jak jsme pekli bábovku
autor : Klára Dvorská

Rozhodli jsme se, že budeme soutěžit o nejlepší bábovku. Soutěž byla vyhlášená v Sokolově. Šli jsme k tetě Marušce, protože ve stacionáři máme rozbitá kamna.Rozhodli jsme se, že upečeme mandlovou bábovku. Bábovka byla hrnková, tak jsme nemuseli nic vážit. Pro dobrou chuť jsme přidali i rum.Při pečení nám pomáhal i tety kocourek Fousek. Aby se vše vydařilo, bylo důležité dobře vymazat formu kokosem. Bábovku jsme vezli do Sokolova, kde soutěž probíhala v Hornickém domě. Bylo tam celkem dvacet bábovek a naše se umístila na pátém místě. Na vyhlášení cen jsem se potkala s panem Janem Kačerem. Příští rok soutěžíme zase.