Denní stacionář

Charakteristika

Může člověk s mentálním postižením prožít šťastný a spokojený život?

Na tuto důležitou a nelehkou otázku hledá již od roku 1990 odpověď svou činností Denní stacionář Mateřídouška pro děti, mládež i dospělé s mentálním a kombinovaným postižením. Lidé s postižením se tu učí poznávat svět i sami sebe. Rozšířený názor, že člověk s mentálním postižením musí být nešťastnou, bezmocnou a zbytečnou bytostí je v Mateřídoušce popírán na každém kroku.

Jako je květ mateřídoušky tvořen mnoha drobnými kvítky, je i život v Mateřídoušce naplněn mnoha drobnými radostmi. Děti i dospělí objevují život s přirozeným zájmem a osobní dychtivostí. Rádi zpívají, malují, tančí, navštěvují cukrárny i restaurace, jezdí na výlety a školy v přírodě, jsou pozornými posluchači koncertů a vděčnými diváky divadelních i filmových představení.

Prožívají své lásky i zklamání, hledají si své idoly a vzory. Vnímají svět s hlubší citovostí. Rozum jejich duši příliš nesvírá obručí konvenčních pravidel a nařízení. Mají-li radost, rozdali by ji všem. Jsou-li smutní, pláčí bez ostychu a zábran. Dostanou-li lásku, vrací ji znásobenou. Lidská bolest je nenechá lhostejnými. Jejich svět je jiný než ten náš, takzvaně normální. Je to svět plný barev, pohádek a silných emocí a když nám dovolí, abychom do něj nahlédli, často jim můžeme jen tiše závidět.

Druh služby

Denní stacionář Mateřídouška je ambulantní sociální služba, která uživatelům poskytuje služby v pracovních dnech:Denní stacionář Chodov
pondělí - pátek od 6,00 - 15,30 hod.

Denní stacionář Sokolov
pondělí - pátek od 7,00 - 15,30 hod.

Místo poskytování služby

Poslání

Všestrannou péčí a podporou k důstojnému a plnohodnotnému životu.

Denní centrum Mateřídouška, o.p.s. poskytuje prostřednictvím denního stacionáře všestrannou podporu a pomoc osobám se zdravotním postižením při jejich individuálním rozvoji soběstačnosti a samostatnosti s důrazem na schopnost se důstojně zapojit do života přirozené komunity. Denní stacionář nabízí širokou škálu výchovně vzdělávacích i rehabilitačních činností, a to především osobám s mentálním a kombinovaným postižením bez ohledu na jejich věk, formu a stupeň postižení.

Zásady poskytování

• respektování osobnosti, lidských práv a zachování lidské důstojnosti uživatelů se zřetelem na jejich vůli, přání a schopnosti; podpora procesu samostatného rozhodování
• potřeby, zájmy, přání a práva uživatelů mají v procesu poskytování sociální služby nejvyšší prioritu
• zachovávání diskrétnosti (mlčenlivosti) a respektování práva uživatelů na intimitu
• rovnoprávný partnerský přístup k uživatelům, pečujícím rodinám i opatrovníkům
• individuální přístup ve vztahu k sociálně nepříznivé situaci uživatelů a uplatňování individualizovaného přístupu při nastavování potřebné míry podpory a pomoci
• jednotlivé činnosti sociální služby jsou poskytovány v souladu s regionální kartou Karlovarského kraje a reagují na identifikované potřeby uživatelů s důrazem na rozvoj jejich samostatnosti a schopnosti žít dlouhodobě v přirozeném prostředí
• sociální službu poskytují a zajišťují osobnostně a odborně zdatní pracovníci v přímé péči s odpovídající kvalifikací

Cíle

• individuální rozvoj duševních a tělesných schopností
• prohlubování a podpora samostatnosti a soběstačnosti
• individuální podpora a pomoc při kompenzaci mentálního nebo kombinovaného postižení
• svobodné a důstojné zapojení do života přirozené komunity
• podpora začlenění do vrstevnických skupin
• podpora a odborná pomoc pečujícím rodinám

Komu je služba určena

Osobám s mentálním a kombinovaným postižením a osobám se zdravotním postižením s poruchou autistického spektra bez ohledu na formu a stupeň postižení. Služba je určena široké věkové škále uživatelů od dětí předškolního věku po dospělé klienty od 1 roku do 64 let.

Služba není určena osobám se závažným psychiatrickým onemocněním, osobám trpícím závislostí (alkohol, drogy, apod.) a osobám trvale agresivním, neschopným dlouhodobého pobytu v kolektivu.

Žadatel o službu může být odmítnut z důvodu naplnění kapacity, pak je veden v pořadníku čekatelů do doby uvolnění místa.

Jak se lze stát uživatelem služby

Uživatel je do denního stacionáře přijímán na základě písemné žádosti. O přijetí do služby rozhoduje ředitelka společnosti. Služba sociální péče je uživateli poskytována na základě písemné smlouvy, která stanoví podmínky čerpání této péče. V případě naplněné kapacity zařízení je žadatel o službu zapsán do pořadníku čekatelů.

Nabízené služby

Pro všestranný duševní i tělesný rozvoj lidí s mentálním postižením má pobyt v rodině zásadní význam. Denní zařízení může vytvářet optimální podmínky pro jejich smysluplnou integraci do společnosti. Člověk s mentálním postižením odchází z rodiny poznávat svět, učí se sebeobsluze, sociálním návykům, vzdělává se, poznává své vrstevníky a hledá si za pomoci vychovatelů vlastní důstojné místo ve společnosti . Poté se vrací domů k rodičům a sourozencům, kde se může o své zážitky s někým blízkým podělit. Postižení by nikdy nemělo vést k vyloučení či izolaci člověka, ať ve smyslu fyzickém či sociálním, nemělo by se stát hodnotícím kritériem jeho lidskosti.

Pravidelné střídání pobytu v rodině a v sociálním zařízení má pozitivně motivující vliv na celkový rozvoj jeho osobnosti. Nezanedbatelný je též přínos pro fungování celé rodiny, která v denním zařízení nachází pomocníka i partnera, pomáhajícího jí zvládat často nemalou zátěž, kterou s sebou péče o člověka s postižením přináší.

Výchova a vzdělávání klientů probíhá v rámci výchovných skupin. Všichni klienti stacionáře mají zpracovány individuální plány, které obsahují popis základních výchovně vzdělávacích metod a postupů s ohledem na jejich individuální schopnosti, dovednosti i přání. Každý klient se v rámci svým možností podílí na sestavování svého vlastního individuálního výchovného plánu. Klient si sám určuje cíle, kterých by chtěl dosáhnout. Vychovatel vytváří podmínky a poskytuje potřebnou podporu klientovi.

Individuální výchovné plány se pravidelně vyhodnocují a upravují tak, aby se výchovně vzdělávací proces pozitivně odrazil na celkovém rozvoji osobnosti klienta.

Dospělí klienti jsou zařazeni do celoživotního vzdělávání. Velká pozornost je věnována rozvoji pracovních dovedností a prohloubení samostatnosti - péče o domácnost, vaření, kontakt s úřady, nákupy, cestování dopravními prostředky, návštěvy kulturních akcí, telefonování apod.

Používané výchovné, vzdělávací a terapeutické metody

• Alternativní a augmentativní způsoby komunikace: komunikační tabulky, znak v řeči, loga apod.
• Snoezelen: smyslově stimulační techniky určené především pro uživatele se závažným postižením
• Globální metoda čtení: výuka čtení využívající spojení psaného slova, zvuku a obrázku
• Celoživotní vzdělávání: upevňování znalostí získaných školním vzděláním, tematický rozvoj nových vědomostí
• Zácvičná kuchyň: příprava jednoduchých jídel studené a teplé kuchyně
• Pěstitelství: pěstování bylin a květin v mobilním záhoně
• Práce s výpočetní technikou: multimediální výukové programy, počítačová gramotnost
• Logopedická asistence: nácvik správné výslovnosti
• Logopedie: náprava vad řeči a výslovnosti pod vedením klinické logopedky
• Biblioterapie: využívání léčebných a podpůrných účinků četby k osobnostnímu rozvoji
• Návštěvy filmových a divadelních představení, výstav, koncertů a společenských akcí: cílená podpora procesu začlenění do běžného společenského prostředí (inkluze)
• Arteterapie: rozvoj zručnosti, představivosti, nácvik pracovních dovedností, práce s různými materiály (dřevo, kov, keramická hlína, papír, sklo apod.)
• Muzikoterapie: rozvoj hudebního vnímání, využití léčebného vlivu hudby
• Hudebně dramatická pásma: nácvik písní, recitace básní, dramatizace pohádek
• Rehabilitační péče, polohování, vertikalizace: perličkové koupele, relaxační masáže, akupresurní techniky, míčkování, masáž lávovými kameny, parafínové zábaly rukou, nácvik chůze (Roomer) apod.
• Bazální stimulace: vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující rozvoj vnímání, komunikace a pohybových schopností
• Orofaciální stimulace: terapie zaměřená na postižení v obličejové oblasti, zlepšuje orientaci jazyka v ústech, aktivizuje polykání, podporuje rozvoj verbálních schopností
• Aurikuloterapie: cílené působení na systém bodů ušního boltce s cílem zlepšit tělesný i duševní stav
• Aromaterapie: uvolňující a zklidňující relaxační technika využívající rostlinné éterické oleje
• Návštěvy solné jeskyně: příznivý vliv na celkovou kondici organizmu, tělesné i duševní uvolnění
• Canisterapie: „léčba psí láskou“, speciálně vycvičení psi napomáhají celkovému tělesnému i duševnímu uvolnění.
• Hipoterapie: rehabilitace formou jízdy na koni, kdy dochází k celkovému posilování pohybového ústrojí a ke zlepšení držení těla
• Zooterapie: terapeutická metoda využívající pozitivního působení zvířete na člověka v rovině psychické i fyzické
• Pohybová a taneční výchova: rozvoj tělesné obratnosti a zdatnosti, zlepšování koordinace pohybů, prevence ztráty hybnosti
• Návštěvy sportovních zařízení: pravidelné návštěvy plaveckého bazénu
• Rekondiční a rekreační pobyty: rozvoj samostatnosti mimo domácí prostředí, poznávání přírody, zlepšení tělesné výkonnosti (turistika)
• Výlety a tematické zájezdy: vědomostní rozvoj, získávání nových zážitků

Spolupráce s rodinami uživatelů

Ohleduplnost, otevřenost, profesionalita a citlivý přístup jsou základní principy, na kterých je založena vzájemná spolupráce mezi rodinami uživatelů a stacionářem. Rodiče se mohou podle svého zájmu účastnit jednotlivých zaměstnání a seznamovat se tak s používanými výchovně vzdělávacími metodami. Tato otevřenost je nezbytně nutná k vytvoření vzájemné důvěry. Rodiče tím získají jasnou představu o těchto metodách a jejich cílech a mohou je pak dále v rodinném prostředí využívat ku prospěchu svých dětí.

Každý uživatel má svou vychovatelku, která pravidelně informuje rodiče o všem důležitém. Formou nástěnek jsou rodiče seznamováni s měsíčními výchovnými plány a se všemi plánovanými akcemi (divadelní a filmová představení, návštěvy koncertů, výstav, výlety apod.) U uživatelů s vadami řeči jsou rodiče denně informování o všech zaměstnáních a výchovných aktivitách písemnou formou (komunikační notýsky).

Rodiče se pravidelně scházejí ve stacionáři ke společným posezením v "čajovně", kde si mohou popovídat o všem, co je zajímá, trápí i těší. V "čajovně" se pořádají i přednášky zaměřené na problematiku života s mentálním postižením.